Práce si lidmi, se říká, je jednou z nejtěžších. Pro mne je však tou nejkrásnější, jakkoliv je náročná. Setkávám se s tolika rozdílnými lidmi, příběhy, osobnostmi. Každá jedna komunikace s uchazečem vyžaduje z mé strany přípravu a obrovské soustředění.
Nikdy nevím, kdo přijde na pohovor. Můžu si udělat úsudek podle životopisu, který jako jediný mám k dispozici, snad i podle fotky, ale ta někdy hodně klame.
Osobně mám raději životopisy bez fotek. O to více jsem překvapená, s kým budu ve skutečnosti pohovor vést. Znám hlas, který zněl v telefonu při domlouvání osobní schůzky. Někdy jsem také překvapená tím, kdo se ve dveřích objeví. Asi stejně, jako uchazeč. Také neví, kdo bude sedět naproti němu.
Proč vám o tom píšu? My personalisté, jsme lidé jako vy. Ne, vážně. Nesmějte se.
Máme stejné starosti jako vy, svůj denní rytmus jako vy. Prožíváme své úspěchy a neúspěchy a těšíme se na uchazeče, který nám sedne, sedne do naší firmy, sedne si s kolegy. Prostě jako poklice na hrnec.
A proto my personalisté, pokud chceme dát uchazeči prostor, musíme odpustit od předsudků, které mohou ovlivnit naše rozhodnutí o přijetí. Pokládáme mnohdy na pro vás nesmyslné otázky. Intuitivně hledáme soulad. Přemýšlíme, jestli budete pro firmu přínosem, loajálním zaměstnancem, vydržíte u firmy déle než pár měsíců. Budete schopni se rychle zapracovat a ochotni se rychle učit.
Každý máme za sebou nebo si neseme s sebou svůj životní příběh. Nebojte se nám o něm říct. Mnohdy kličkováním v odpovědích můžete vzbudit u personalisty pochybnosti a bez předsudků si o vás vytvoří správný obraz.
Jsem vždy ráda, pokud se mi podaří uchazeče dostat do pohody, kdy zapomene na stres a začneme si vlastně jen tak povídat. Povídat o zkušenostech, které nabyl, ale i o těch zkušenostech, které v nové práci nechce již zažít. Jaké životní hodnoty vyznává, o jeho pracovních snech a plánech.
Nezapomínejte proto na první dojem, ten je jeden z nejdůležitějších.
Ne, nesoudím lidi podle vzhledu – tloušťky, výšky, barvy vlasů, tónu hlasu. Oceňuji upřímnost, základy společenského chování, když uchazeč ví, kam chce profesně dojít, jakou prací chce naplnit svůj profesní život. A pokud se ještě hledá, hledám cestu s ním.
Dejte, prosím, prostor sobě, ale i personalistovi. Jen tak můžeme s vámi najít společnou řeč.
Pracovní pohovor je dialog. Buďte připraveni odpovídat na dotazy, ale také buďte připraveni otázky pokládat. Ptejte se na vše, co vás zajímá, Ptejte se, abyste věděli, jestli skutečně chcete nastoupit a pracovat u firmy několik let.
A pokud to nedopadne? Ponecháme si alespoň dobrý pocit ze společně stráveného času. Kdo ví, kde se naše cesty opět protnou.
„ Lepší je zapálit alespoň malou svíčku, než proklínat tmu“ Konfucius.